Našla jsem moc pěkný článek. Přesně v tomto duchu jsem chtěla něco na své stránky vložit a tím vysvětlit, jak to vlastně je s psy s PP a bez PP. Lépe bych to nenapsala.

 

PP nebo bez PP

Téměř polovina českých domácností má jednoho nebo více domácích mazlíčků. Suverénně vedou psi, kterých v České republice podle odhadů žijí dva milióny – zhruba čtvrtina z toho jich má průkaz původu. 

Psy obecně rozlišujeme na ty čistokrevné s PP (průkazem původu – výpisem předků 4 generace zpátky), tzv. čistokrevné bez PP nebo křížence, a mezi těmito skupinami najdeme poměrně zásadní rozdíly.

Pes s PP je takový pes, který se narodil v chovatelské stanici registrované Českomoravskou Kynologickou Unií (ČMKU), jehož oba rodiče mají PP, úspěšně prošli bonitací a zdravotními prohlídkami, a byli tedy uchovněni. Některá plemena vyžadují pro uchovnění také složení vybraných pracovních zkoušek. Předkové takového psa jsou zaneseni v plemenné knize a průkaz původu dostávají všechna štěňata z vrhu.

Pes bez PP – v inzerátech často označován za tzv. čistokrevného bez PP, nebo bez PP po rodičích s PP – je většinou potomkem psů konkrétního plemene, kteří ze zdravotních, exteriérových či povahových důvodů nebyli uchovněni. To znamená, že znalec plemene či veterinář usoudil, že takový pes není vhodný pro plození potomků. Bohužel na takovýchto zvířatech odborníky vyloučených z dalšího chovu spousta lidí dál chová štěňata bez PP, která následně vydávají za čistokrevná a prodávají – někdy tak činí z neznalosti a nezájmu, velmi často však prostě pro zisk, a tak vznikají také tzv. množírny, které chrlí štěňata bez PP, většinou módních a žádaných plemen.

Kříženec je pes, jehož předkové byli příslušníky více plemen. „Vořech“ je většinou označován pes, u kterého už nemůžeme dost dobře určit, jakékých plemen jeho předkové byli.

Spousta lidí, kterým se líbí určité plemeno, ale nemají výstavní ambice, považuje za zbytečné kupovat psa s PP a raději volí levnější „čistokrevné“ štěně bez PP. Investovat do psa s PP ale zbytečné rozhodně není, zatímco zdánlivé ušetření na koupi psa bez PP se nám může nepěkně vymstít.

  1. Koupí štěněte s průkazem původu si kupujeme také záruku, že oba rodiče i jejich předkové byli jak po zdravotní, tak po exteriérové a povahové stránce v mezích standardu, a že tedy i naše štěně bude s nejvyšší pravděpodobností zdravé, v dospělosti skutečně doroste do požadované velikosti a vzhledu a i po povahové stránce bude splňovat to, co od daného plemene očekáváme.
  2. Fakt, že máme štěně s PP, nás rozhodně nenutí účastnit se s ním výstav. To, zda se s naším psem pokusíme o dráhu šampiona, či zda to bude pouze náš kamarád, je jen a jen naše rozhodnutí. Pokud si však chceme pořídit fenku a do budoucna zvažujeme možnost mít štěňátka, je třeba účastnit se bonitace a nechat fenku uchovnit – ujistíme se tak spolu s odborníky na dané plemeno, že je fenka ve všech ohledech vhodná a schopná mít zdravá štěňátka.
  3. Často opakovaným bludem je tvrzení, že „papíráci“ jsou přešlechtění a trpí nemocemi, zatímco „bezpapíráci“ nikoliv. To je nesmysl. U psů s PP je před uchovněním přísně kontrolován zdravotní stav a jsou vyžadována nejrůznější veterinární vyšetření a testy, nejsou povolena spojení příbuzných zvířat ani taková spojení, u kterých je riziko dědičných vad. Proti tomu „bezpapíráci“ jsou zaprvé chováni na jediních vyřazených z oficiálního chovu často pro zdravotní důvody, a je tedy daleko větší riziko, že štěňata tyto vady zdědí, zadruhé nikdo nekontroluje, zda rodiče nebyli příbuzní či neměli dispozice k vrozeným vadám.

Pokud tedy sníme o jednom konkrétním plemeni, pokud chceme, aby náš budoucí pes vypadal a choval se tak, jak od daného plemene očekáváme, vyplatí se zainvestovat do štěněte s PP od kvalitního chovatele, který nám umožní vidět matku vrhu i prostředí, ve kterém fenka a štěňata žijí. Vyhneme se tak situacím, kdy buď dostaneme nemocné štěně, které za pár dnů najdeme v pelíšku mrtvé, nebo doroste do úplně jiného vzhledu a povahy, než nám bylo slibováno, a nebo budeme v dospělosti řešit dědičné zdravotní problémy a do léčby vrazíme daleko víc peněz, než bychom byli dali za štěně s PP.

 Autor: Katerina Habrabová